Nastavenie hľadania (Stránka 2 z 4)

Možná by tomu malá změna barev neuškodila (spíš prospěla), ale rozhodně to není špatný!

Skvělý!

Madvicere, pokud jde o ten příběh, je to jen návrh, žádné hotové dílo. Jestli máš výhrady, napiš, co bys tam viděl radši, uprav to. Měli bychom se dohodnout - od toho je to týmová práce.

Spade, právě jsi zapůsobil jako někdo, kdo v tom umí chodit. V pátek.

Sorry, že přerušuji tvou rozhořčenost, ale mám malou připomínku. Pokud se dá říct, že na něčem už dávno pracuju, tak je to příběh (a nemůžu se hnout ). Co se týče grafiky, dozvěděla jsem se, že by měla být 3D. Jako pokus jsem udělal tohle (na zadané parametry) a to jenom jako 2D náčrtek, protože trojrozměrnost je pro mě španělská vesnice.

Pořád čekám, jestli někdo vznese další návrhy, které se netýkají diskuze o tom, jak jsou admini nehorázně (domyslete si podle svého gusta).

Ten mě k tomu inspiroval. Říkala jsem si "Jé, mám hezký nový program, na čem bych ho zkusila?" A bylo by to ještě detailnější, kdybych se zabývala nohama a rovnováhou - to se pak musí hledat těžiště, jestli je postava v klidu nebo se hýbe... Jo, pokud chci, aby vyšlo něco hezkýho, musím to brát až od základů. (Dokud se to nenaučím od oka.)

Tvoje překlady jmen jsou celkem prima (Číslián zní hezky), i když v případě velkého Numerona to zní skoro jako rouhání.

Postřeh! O tom okýnku už vím, ale udělals mi radost tím posledním screenem.

Ne, to ne... Stihnul jsi to dřív - ten tvůj ale uhodnu.

Prima obrázek! Sice jsem měla původně na mysli jinou bytost (nečetl jsi Dlouhou chodbu?), ale nových nápadů není nikdy dost, tak dodej barvy a já taky něco nakreslím.

Já ne. O_o Kdo to smazal bych taky ráda věděla.

Ehm, ahoj? Tak jsem sedla k počítači a sesmolila jsem scénář pro úvodní animaci... Má to skoro stránku ...

Všude šlehají plameny a je vedro k zalknutí. Sem tam se objeví silueta, většinou zkroucená mukami a bolestí. Po vyznačených trasách se prochází vládce toho všeho, samotný Belzebub. Spokojeně cení tesáky pokaždé, když zahlédne nějakou trpící duši. Náhle se však zastaví: Na místě, kde má být jeden z největších hříšníků, zejí jen prázdné okovy. Ďábel se zamračí a přivolá svého pomocníka.
„Kde je?!“ zařve hlasem, který nesnese námitek.
„K-kdo?“ zakokte malá osoba s ustrašeným výrazem.
„Ty víš kdo!“ zaječí Lucifer.
„N-ne, nevím,“ odpoví malé stvoření.
„Himllaudonfix, neštvi mě!!“ ztrácí už jeho nadřízený nervy, „Buďto mi řekneš, kde je, nebo na tebe poštvu Kerbera!“
Tvor se přikrčí. „Pane, ale já opravdu nevím, o kom mluvíte!“
„Ale ty zmetku jeden ošklivý, ty dobře víš, o kom mluvim! O NĚM!!“
„O Něm?“ vyděsí se ten druhý.
„Jo, o Něm!!“
„O-opravdu o Něm?“
„Mluví tady někdo o mně?“ ozve se náhle nový hlas. Pekelník i jeho pomocník se otočí.
„Kde jste ksakru byl?!!“ osopí se na něj Luciper.
„Hledal jsem vás,“ zní věcná odpověď.
„Jak jste se dostal z okovů?!“ zakřičí naštvaný Belzebub a od pusy mu začíná jít pěna.
„Potřebuju, abyste pro mě něco udělal,“ ignoruje ho neznámý. Ďábel už vyšiluje a mumlá si pro sebe: „Jestli bude dál kecat…“
„…Prý máte Sekyru zkázy, smrti a bla bla bla bla…“
„…tak vytáhnu svou Sekyru zkázy, smrti a… a už ani nevim, jak dál…“
„…Chtěl bych, abyste ode mě oddělil…“
„…Já se už neudržim!“
„…Moji dobrou část…“
„AAAAAAAAHHHH!!!!!!“ Luciferovi totálně rupnou nervy a na okamžik se zableskne… Když je zase viditelnost víc než nulová, místo tří bytostí tam stojí čtyři: Belzebub, jeho pomocník a dobrá a špatná část odvážného hříšníka. Lucifer prudce oddechuje a pomalu se nalézá ztracený klid.
„Tak,“ vypadne z něj, „vy tady nemáte co dělat, vy, Dobrá části… Tak mazejte a ať už vás tu nevidim.“ Vylekanou duši nemusí dvakrát pobízet a ona ihned mizí. „A vy…“ otočí se na Zlou bytost, „vy si dělejte, co chcete, páč ještě nikomu se nepodařilo mě takhle vytočit. Tak plavte někam a už se tu neukazujte!“ 100% zlo zkřiví „tvář“ do strašidelného úsměšku a taky se vypaří. Ďábel zůstane sám se svým pomocníkem.
„A co ty tady čumiš?!“ vyjede na něj, „Máš tuny papírování, tak makej a dej si odchod! Jo a přines mi něco na zapití, tenhle chlápek byl noční můra!“
O něco později připravuje tvor jakýsi jiskřící, bublající nápoj. Jak míchá dlouhou tyčkou jedovatě vyhlížející kapalinu, podívá se na stojánek na svém stole. Stojí na něm „Petri Alfonzo, sekretář“. Petri se zamračí a tiše zamumle:
„Já věděl, že tu práci nemám brát… Prej hezký prostředí, teplo a milý spolupracovníci. Lok ho! Že skončim tady, to je vážně na větev…“

BTW: Kdo myslíte, že je ten hříšník?