Téma: Moje povídky
OK, napsala jsem několik povídek o Neverhoodu a tohle je ta asi nejsrozumitelnější, protože se odehrává ještě v prostředí hry, nikoli až po hře (kde se už člověk ztrácí v množství nových postav). Je to částečně moje tvorba, částečně fanfiction přeložená z angličtiny.
Pozn.: "Kružák" - "hoophead" se označuje osoba s kroužkem na hlavě (jako Willie).
// by churchyard: Další skvělé povídky (které psala či překládala Rosseta) si můžete přečíst na jejím blogu.
„Aaaa! Bile, drž se!“ vykřikl malý kružák a pln hrůzy sledoval z okýnka v robotově hrudi, jak jeho mechanické paže povolují a pouštějí pastelínový most před Zámkem. A pak sevření povolilo docela a Velký robot Bil začal padat, padat do neznáma. Willie byl vyděšený a vybavil se mu rozpad světa jeho táty. Tenkrát taky padal vstříc neznámu. Potom se však otvorem v mechanoidově hrudi protáhla jedna jeho ruka, popadla Willieho a vymrštila ho cíleným pohybem nahoru. Trombone najednou zase letěl a jak ucítil mezi rukama něco tvrdého, pevně se toho chytil. Byl to řetěz, kterým Klogg přivázal Zámek k jedné polovině Neverhoodu a který teď nevyužitě visel v prostoru. Kružák otevřel oči a viděl už jen rychle vzdalujícího Bila a dolehlo k němu zvolání „Jáááá Bil!“
„Bile!“ zakřičel, ale věděl, že zpátky ho to nepřivede. „Budeš mi chybět, kamaráde,“ zašeptal nakonec smutně a sledoval robota, dokud nezmizel v dálce. Potom začal ručkovat po řetězu nahoru až k Zámku, kde se postavil a nakoukl oknem dovnitř. A viděl.
***
Klaymen stále držel v rukou korunu a zamyšleně na ni zíral. Takže tohle byla ta tátova koruna, o které mu povídal Willie. Pořád vlastně nevěděl, kdo Willie byl, jen že mu pomohl dostat se až sem. A teď musel udělat své první velké rozhodnutí…
Krátce se ohlédl na Klogga, pak zpátky na věc ve svých rukou. Klogg byl zlý… zradil svého vlastního tátu, aby se stal vládcem… On -
„Ne ne…“ Klogg mu dal ruku kolem ramen, čímž přerušil proud jeho myšlenek svým divným, ale i tak přátelským hlasem. „Žááádný spěch. Mám tolik času, kolik potřebuješ.“
Vlastně Klaymenovi nepřipadal tak strašně zlý. K ničemu ho nenutil, nebyl hrubý ani protivný… A jak měl Klaymen vědět, že zrovna Willie mu říkal pravdu? Znova se podíval na svého staršího bratra a Klogg se na něj vlídně usmál. Jak by tenhle chlap mohl být zlý?
Vždyť Klogg byl jeho bratr a Willie, podle Chodby zápisů, jen bratranec, navíc ne právě jeden z nejchytřejších… A přitom Klogg vypadal vážně chytře, a kdyby se chtěl Klaymena zbavit, nedělalo by mu to žádné potíže, ne? A taky Klaymenovi nepředkládal takové spousty hádanek, prostě chtěl, aby vládl po jeho boku. Znělo to hezky… kdo ví, co by se stalo, kdyby dal korunu Hoborgovi…
Nepřetržité zíraní Klogga a ticho v místnosti ho konečně donutilo rozhodnout se. Korunu nasadil sobě.
Zaduněl hrom a Klogg stáhl ruku z Klaymenova ramene a triumfálně zařval: „Ano! ANO! Spolkl to i s návnadou! Vítěz jsem já!! AAH HAHHAHHAHHAAAAA!!!“
A najednou Klaymen spatřil svou chybu. Willie byl tak dobrý kamarád… ale už bylo pozdě. Předtím ho naučil tolika věcem, o dobru a zlu a co bylo v životě důležité… až do teď prošel, a pak chvilka pod tlakem Klogga a všechno se to zvrtlo. Až do teď byla Klaymenova duše nevinná, ale jediná nastrčená sobecká myšlenka stačila k tomu, aby se koruna stvořená pro nevinná a počestná stvoření znova obrátila ke zlu… a o moment později nebyl Klaymen o nic lepší než Klogg.
Klogg byl šťastný. Hoborgova poslední naděje byla teď na jeho straně. Společně se…
Než si to Klogg uvědomil, přilétla odnikud Klaymenova spára ve smrtelné pohybu a srazila ho na podlahu. Klaymen se ušklíbl. Tohle bylo mnohem lepší, než všechny ty rébusy, které musel vyřešit předtím! Teď by dokázal COKOLI! Kdo potřebuje přátele, když si všechno může udělat sám a mnohem lépe? Rozpřáhl vítězně ruce, vzhlédl nahoru na Quatera a zasmál se: „Od teď vládnu tomuhle světu já! Eeh heeheeheeheehar!!!"
…a Klaymenův hrůzný smích se rozlehl po celém prázdném, mrtvém Neverhoodu.
*Pokračování příště*
Naposledy upravil: Rosseta (27.12.2007 00:31:42)
Kreslím, píšu, překládám. Vlastně cokoli o Neverhoodu. :3